Na slovíčko ... s M. Vagenknechtem
Pro sezónu 2009/2010 se od třetího domácího utkání, tedy poprvé v 5. kole v duelu ze Sadskou, objevují v domácích zpravodajích minirozhovory s hráči B-týmu. Jako první si tuto čest vyzkoušel M. Vagenknecht, dlouholetý hráč A-týmu, který krom jara v roce 2005, kdy se zotaval po zranění jako hráč v Lysé nad Labem (postup do A.třídy), je odmala hráčem Polabanu (Lokomotivy) Nymburk. Od sezóny 2006/2007 je hráčem B-týmu Polabanu.
Ahoj Michale, na začátek klasická otázka. Jak jsi se vůbec dostal k fotbalu?
Mé první fotbalové krůčky má na svědomí jako u většiny malých špuntů můj táta. To se psal rok 1984, kdy mě přivedl na tehdejší “Lokotku“, tedy dnešní Polaban.
Na kterého trenéra vzpomínáš nejraději příp. který ti dal z fotbalového umu nejvíce?
Rád vzpomínám na všechny trenéry. Například na pana Šubrta, který navštěvuje naše domácí zápasy. Asi nejraději však vzpomínám na pana Machurku, který mě vedl v A-týmu Polabanu.
Co považuješ za vrchol své dosavadní fotbalové kariéry?
Určitě všechny postupy do vyšších soutěží, u kterých jsem mohl být, na kterých jsem se podílel. Zatím ten poslední byl s “béčkem“ do této soutěže v předloňské sezóně.
V týmu tvého dnešního soupeře, Sadské, máš několik kamarádů. Jak podle tebe dnešní zápas, který pro tebe bude mít z tohoto hlediska trochu pikantnější náboj, dopadne?
Věřím, že vyhrajeme. Pokud bych si měl tipnout, tak 2:0 nebo 2:1. O góly se podělí naše útočné duo Kápička - Soukal.